Zase jedna z mých výtvorů, kdy sem byla ve velmi složité životní situaci a tak sem se potřebovala nějak vypsat, tak jsem nějak vytvořila vlastní dopis na rozloučenou, pokud by vás zajímalo, tak ne nijak sem si neublížila i když je to dopis na rozloučenou, prostě se jen jedná o takovou sesmolenou blbost, kterou sem napsala v opravdu těžké depresi a z touhle písní: se doufám aspoň trochu dokážete vložit do toho jak sem se mohla cítit... Možná je to divné, ale vůbec nevím, jak bych měla začít. Popsat svůj život a proč se tohle stalo? Ne, to není moje parketa. Každý, kdo mě zná, ví, jaký můj život byl. Byl to stálý boj, kdy se člověk snaží aspoň trochu přežít, a já tento boj prohrála. Pro mě osobně to byl boj zdlouhavý a velice obtížný, kdy se každou chvíli do mě život strefoval a já tak víc a víc začala chápat, že válka, kterou jsem s ním začala vést, je již dávno prohraná. Že bych měla vstát a snažit se bojovat? Tohle drazí přátelé není možné. Neboť nejen, že už nejsem mezi vámi, ale nýbrž i kdybych tu byla, už bych se nesnažila bojovat, a co potom z toho? Ale nebudu lhát, neboť to jsem dělala celou dobu, člověk se snaží, dokud to jde, a já se snažila, i když jsem věděla, že je to marné, ale pořád jsem se snažila, ale na jednoho je toho příliš a pak se noří hloub a hloub do sebe, až z něj nezbyde nic, jen postavička v šachovnici, pěšák, se kterým si dělá každý, co chce a ještě to dělá s úsměvem na tváři, jenže, co je to potom za život? Být jen prachobyčejná loutka, se kterou manipuluje každý tak, že uchopí nitky a hraje si s ní. Jenže já si nitky odstřihla, ovládala jsem se sama, a to mi bylo osudným. Život si nepřeje, abychom se řídili sami, a když se tak stane, bojí se, že budeme neovladatelní a tak se nás snaží zbavit. U mě se mu to povedlo. Nechci, abyste si něco vyčítali, vy za nic nemůžete, takový je život, či osud člověka, nikdo z nás si ho nevybere. Věřte mi, že teď je mi dobře. Vím, že mě tu z vás opravdu nikdy nikdo nechtěl, že jste se každý jen přetvařoval, a přál si, aby tenhle den konečně nastal. Tak jsem vám váš se splnila. Když nad tím tak přemýšlím, taky jsem měla sen, vždy jsem chtěla být spisovatelkou, protože jedině tak můžu své myšlenky publikovat ostatním. Ale to už se nestane, nic z mých snů a plánů se neuskuteční, neboť to už nejde. Také jsem chtěla aspoň jednou pocítit lásku, ale té se mi taky nedostalo, no ale jsem s tím smířená, neboť takový je holt život. Ale nemůžu si pořád jen stěžovat, zažila jsem i hezké chvíle, ale těch bylo opravdu málo, ale můj smích byl vždy pravý a upřímný. Ale můžu říci, že i když jsem vlastně nic nedokázala, snažila jsem se aspoň na tu chvíli žít na plno a nemít žádné pravidla, která by něco zakazovala, takhle jsem aspoň zažila chvíle uvolnění od starostí, ale těch nakonec přibylo tolik, že jsem je nedokázala sama zvládnout. Proč jsem nepožádala někoho o pomoc? No odpověď je jednoduchá.
Není nikdo, kdo by vám s něčím takovým mohl pomoci, každý v tom jede sám za sebe. Ale není pravda, že jsem v některých chvílích skutečně pomoc chtěla, ale pokaždé, když jsem někoho o pomoc poprosila, každý se ke mně otočil zády, neboť to nebyli oni, kdo žádají o pomoc, ale já, já která mám ostatním pomáhat a své problémy si řešit sama, proto to dopadlo tak, jak to dopadlo. Sami přátelé, kterým jsem věřila, mnou opovrhovali, smáli se mi nebo dělali, že neexistuji, říkali mi, že jsem nepotřebná, že mě nikdo nemá rád, že mám jít na psychiatrickou léčebnu a nebo, že mám prostě umřít, tak se tedy stalo a doufám, že jsem vám usnadnila váš vlastní život. A moje drahá rodino, není to tak, že bych to dělala, jen pro své takzvané přátele, udělala jsem to i z lásky k vám, neboť doufám, že jsem vám ulehčila práci o utrpení a starání se o mně. Už máte ode mně pokoj, nikdo vám nestojí v cestě, můžete svobodně žít. A tak vás prosím, až budete tyhle řádky číst, nebrečte, protože já se tolik snažila, abyste na mě byli hrdí, že jsem konečně něco sama dokázala. Sice o mě nebude napsána kniha, ale, moc bych si přála, abych aspoň na chvíli zůstala ve vašich srdcích jako planá vzpomínka. Tak se tu mějte dobře a věřte, že vás budu doprovázet na vaší životní cestě.
Doufám, že se budou líbit :3
