Povidky | Červená Karkulka aneb trochu jiný příběh

Bylo nebylo, tak přesně takhle začíná klasická pohádka, jenže naše Červená Karkulka není klasická pohádka z minulosti, tohle je pravý příběh 21.století, kde je naše celá společnost vyobrazena, tak jak si po právu zaslouží. A kde tedy náš příběh začíná? Tak tedy, naše malá Červená Karkulka, vlastním jménem Samantha Nicol Fancy, které však nikdo neřekl nijak než Sam, vyrůstala na první pohled ve šťastné rodině a samozřejmě jako jedináček, takže měla vše, co jen chtěla. Jenže jak rostla, začalo ji ovlivňovat vše okolo ní, hudba, přátelé rodina, která se rozpadla poté, co její otec byl její matce nevěrný s o třináct let mladší matčinou kamarádkou, ale hlavně časopisy, kde se psalo jen o kosmetice, vztazích, a o tom, jak je někdo nemožný, když nemá ve dvanácti kluka a je ve třinácti stále ještě pannou. A tak z malé Sam nevyrostla žádná, jak si každý o ní představoval, že jednou bude právnička nebo humánní lékařka, nic takového, ale díky této době se z ní stala, a neříkejme to nijak oklikou, pořádná děvka. Ve svých čtrnácti letech měla za sebou tolik postelových vztahů, co snad ani sociální pracovnice nemá ze celý rok. Jenže v dnešní době se to holt nosí, a tak naše Sam byla nejoblíbenější holka z celé školy, nejen že měla ze všech nejvíc kluků a uměla v posteli, to co žádná jiná, ale také to byla nejvíce krásná a namyšlená dívčina, neboť všechny její peníze šly jen na nové boty, oblečení a hlavně kosmetika, a to mi věřte, že to nebylo nejlevnější. No ale výsledek stál za to, každý se za ní jen otáčel, denně dostávala stovky žádostí od kluků někdy i holek, kteří se s ní chtěli aspoň kámošit. Jenže Sam byla zblbá z časopisů, takže nejlepší přátele si hledala jen mezi nejoblíbenějšími a nejzbohatlejšími lidmi, a z chudých a neoblíbených si dělala srandu a šprty šikanovala. Jednou když byli prázdniny, ji matka poslala aby šla navštívit svoji starou babičku El, i když s velkým donucením, že i za to, že navštíví babičku dostane lepší mobil, se teda Sam rozhodla, že tedy půjde. S sebou pro babi dostala jedno s nejlepších vín, jak se pro starou aristokratku sluší a patří. A tak se tedy vydala na cestu a protože babi bydlela kousek za lesem, tedy ulička nejlepších barů, putik, nočních klubů a hospod, které se říkalo les, tak se Sam rozhodla, že půjde pěšky, vždyť to není daleko. A tak se osprchovala, použila jen tu nejlepší kosmetiku, natočila si vlasy a oblíkla si ty nejkratší kraťasy, tílko a boty na dost vysoké platformě. Flašku vína dala do vaku, rozloučila se s matkou a odešla. Za chvilku už stála před lesem, jak jinak, než jejím oblíbeným hlavně nočním místem. A protože, když tu jednou je, proč se nastavit do toho super nového klubu, koneckonců je to jen na chvilku. A tak vstoupila, klub jménem Wolfy, vypadal zvenku jako každý jiný klub, ale vevnitř to bylo teprve něco, před Sam se rozprostíral obří taneční sál s mnoho lidmi, kde to pořádně žilo, muzika hrála naplno a barevná světla osvětlovala pokaždé někoho jiného. Bylo rozhodnuto, zůstat tu chvíli nikomu neuškodí, babi může počkat, zato Sam čekat nemůže, je tu tolik pěkných kluků, kteří určitě jen čekají, až jim dá a tak první, co bylo důležité je zaujmout a tak došla k baru, kde bylo plno lidí, ale nakonec si přece jen mohla konečně objednat vodku s energi drinkem. Když už jich v sobě pár měla a nohy se ji sami roztančili byl čas odejít na taneční parket, kde se připojila ke skupince nejkrásnějších kluků, kteří neváhali a po chvíli ji odvedli znovu na bar, ať si s nimi připije na tak super den, jenže jak Sam byla ve svém živlu a mírně opilá ani si nevšimla, že ji jeden z kluků hodil do pití otupující látku, po které po nějaké chvíli Sam usnula. Probudila se asi po půl hodince v pokoji nad klubem svázaná a oblečená jen ve spodním prádle. Prvně kolem sebe nic neviděla, postupně však začala rozeznávat kolem sebe pět lidí, kluků, se kterýma ještě před chvílí tančila a popíjela, jenže oni též už nebyli oblečení na sobě měly pouze vlčí uši a jinak byli tak, jak byli stvořeni, i když byla Sam zvyklá na všechno tak ani jí samotné se tohle nelíbilo, ale nic ji už nebyli platné prosby a naříkaní aby přestali, každý jeden za druhým, každý z nich ji postupně znásilnili, když už bylo konečně po všem, Sam odvázali, hodili ji věci a nechali na pospas jejímu osudu. A tak Sam bez přemýšlení se rychle oblékla a utekla jak nejrychleji mohla ke svojí babi. Když konečně celá udýchaná a špinavá doběhla k babi, otevřela ji služebná a se zděšeným pohledem ji vpustila dovnitř a zavedla do salonku k babi, kde spolu s ní ještě byl její dlouhodobí rodinný přítel, poručík Winson, v té době již v důchodu. Když ji oba viděli nechali ji donést čisté oblečení a pak ji nechali vyprávět celý svůj příběh. Winson měl na policejní stanici ještě dost starých známých a tak se hned zapojil do procesu, sebrání pět chlapců, kteří malé Sam ublížili. Za hodinu už je měli všechny na stanici, obvinili je ze znásilnění několika dalších mladistvých, za držení opiátů a z výtržnictví, takže všichni dost dobře věděli, že nejmíň 5let si určitě natvrdo odsedí. Sam odvezli hned ze stanice poté domů, nikdo se ji na nic už nevyptával. Jen co Sam byla konečně u sebe v pokoji, posbírala všechny časopisy, které si kdy koupila a vyhodila je i se svým starým já do koše. Večer v posteli, když se ji všechno promítalo pořád dokola a dokola, vzpomínala, kdy vlastě se z ní stal někdo úplně jiný, jak se mohla vydat takovouto cestou? Jenže Sam si neuvědomovala jednu důležitou věc, že se touto cestou nevydala vlastně dobrovolně, ale že ji k tomu donutila doba, ve které žije.